Peníze, peníze a znovu peníze
No jo...Peníze...Třištvrtina lidí v Česku je nemá a stejně si kupují drahé věci...K čemu? K čemu mají drahé kožené sedačky? Aby se mohli chlubit svým zámožným přátelům, k ničemu jinému. Přes den na ně davájí staré ošoupané deky, modré nebo červené které vypadají opravdu příšerně a večer když příde nějaký kamarád, sundají deky, vezmou do ruky hadr a leštěnku a drahou koženou sedačku ještě před příchodem návštěvy pořadně vyčístí. Návštěva se potom přemáhá a chvalí sedačku a zároveň se jízlivě ptají: "jak to že jí máte tak čistou? U nás by neydržela být bíla ani na den.".Na to se hostitelka pousměje a na otázku neodpoví. Návštěva samozřejmě závidí ale to byl účel...Aby host záviděl...Nebo aby si lidé připadali důležití...Jenomže nikomu nedojde, že si na tu sedačku za 70 tisíc museli pořádně vydělat anebo si vzít půjčku...
Copak opravdu nikomu nestačí mít jenom pár věcí? Copak musí někdo někomu pořád dokazovat že neni na odpis? Vim že já budu stejná...Vidim to od rodičů, slyším co všechno si musí ještě koupit a když náhodou prohodím jestli to neni zbytečné dostanu vynadáno, protože já mám přece krásný pokoj a jestli i ten pro mě je tak zbytečný. Nejraději bych odpověděla ANO. Jenomže to by byla hádka a i když se hádám celkem ráda tohle by neskončilo dobře...
njn
(Flóra, 18. 11. 2007 16:36)